O psím životě

5. září 2006 v 0:05 | Kosmonaut |  Deník
Mám to štestí a vlastním psa. Nebo spíš fenu. Její jméno neprozradím- nepřeje si to. Není obyčejná, ostatně tohle bezpečně řekne každý majitel o svém psu. Považujeme ho za "malého Člověka" s velkým "Č". Bezpečně ovládá 20 slov. Standartem jsou slůvka jako mistička, veneček, noha, kostička aj. Někdy rozumí i celé věty (pokud ji zajímají a jsou o ní). Pokud nejsou o ní- narcisticky vypíná . V televizi sleduje Velkou pardubickou a dětské seriály (pro věk 2-5 let= večerníček s Vydrískem byl bez konkurence). Dokáže zničit rodinnou atmosféru běhen 5 sekund: chce nohu (rozuměj nastavit na onanii), chce tvou sušenku, chce házet míček atd. Bojí se jet jakýmkoliv prostředkem MHD. Nesnáší výšky ( problém, když bydlíte v 7. patře panelového domu). V městě zásadně proštěká průchod historickým jádrem. Nepomůže okřiknutí, nepomůže nic. V té chvíli je jako každý pes zralá na kopanec či záhlavec. Ale když pak vidím jak při jízdě autem, se staženým okénkem, labužnicky vystrčí hlavu a nechává vítr, aby si pohrával s jejíma ušima či ráno laskyplnou slinou oblízne mou tvář (sice čumákem, ano tím stejným, kterým si předtím čistila genitálie), tak vím, že ji mám rád a odpustím ji, stejně jako některým lidem, skoro vše.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nIKITa! nIKITa! | 15. ledna 2007 v 15:29 | Reagovat

človíčku, začínáš mě zajímat a tvoje fenka taky:-))

2 Kosmonaut Kosmonaut | 16. ledna 2007 v 22:10 | Reagovat

Jsem rád, že se ti článek libí. Každý by  určitě mohl takhle básnit o svém psovi(fence:). Zaslouží si to. Měj se.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama